Závada:
majitel prorazil vanu takovým způsobem, že motor byl okamžitě bez oleje, za této situace ujel několik stovek metrů. Měl jsem tedy tušení, že by se to mohlo negativně podepsat na stavu motoru. Pokud by byla olejová vana z plechu, pravděpodobně by se jen deformovala, ale hliníková slitina bohužel i po menším nárazu praskne. Dnešní vany většinou slouží i jako nosný prvek a proto je hliník díky svým vlastnostem (pevnost / nízká hmotnost) vhodným materiálem.
Výměna vany:
1) Vanu demontujeme (několik šroubů je schováno těsně za setrvačníkem).
2) Dokonale očistíme a odmastíme dosedací plochy na bloku motoru a vaně.
3) Pokud je vana vybavena čidlem hladiny oleje, tak čidlo přemontujeme.
4) Těsnícím tmelem vytvoříme na dosedací ploše vany tenkou nepřerušovanou housenku.
5) Vanu přiložíme na motor a pochytáme všechny šrouby.
6) Nejprve všechny šrouby lehce přitáhneme a pak dotáhneme. Výrobce udává přesné pořadí šroubů a utahovací momenty, ale při použití zdravého rozumu si poradíme i bez těchto informací.
7) Tmelu bychom měli nechat alespoň několik hodin na tvrdnutí, pak nalijeme nový olej.
8) Nastartujeme a zkontrolujeme těsnost.
Po výměně vany jsme motor odzkoušeli a zdá se, že se na něm běh bez oleje nijak nepodepsal, i po roce funguje bezvadně.
|
